Ano, každý chce mít štěstí

P1060030

Mít či nemít štěstí? To je hloupá otázka, přeci každý chce mít štěstí, a je mu jedno že ten druhý nebude mít štěstí, jak je to vůbec s tím štěstím, po kterém lidi od pradávna touží, protože se chtějí mít lépe. Všimněme si toho, že toužení po štěstí je spojeno s inteligencí, to co není inteligentní, neví co je to štěstí.

Subjektivních názorů na to co je to štěstí je velmi mnoho, ale co je to štěstí objektivně? Představme si situaci, kdy máme otevřít něco co je uzamčené heslem, když máme štěstí tak se nám to rychle povede, a když nemáme štěstí, tak se nám to nikdy nepovede. Jde tedy u štěstí o náhodu, která vyjde, proč se dostáváme často do situace, kdy se musíme spoléhat na náhodu, že budeme mít štěstí. 

Příčinou je to, že zde jsme jenom loutkou, která je závislá na tom co jí ovládá, naše schopnosti a možnosti, jsou mnohým limitované a pokud dneska máme štěstí tak zítra už mít štěstí nemusíme. Je naivní optimisticky věřit na; pohádky, zázraky, kouzla, sny, Boha, politické programy, reklamu, vědu, umění, atd. to vše je jenom iluze.

Ve skutečnosti je zde vše jenom hologram složený z nekonečného množství hologramů, napětí mezi protikladnými body, udržuje v chodu tento absolutní hologram, ve kterém zde má vše svůj dočasný příběh, a tak je zde vše dočasnou iluzí. Ano jsi jenom dočasný hologram, smrt znamená ukončení příběhu jednoho sobeckého hologramu, aby zde mohl vzniknout nový sobecký hologram.

Ano, tento svět ovládají prioritní pravidla

P1060038

Já už na to nemám sílu, abychom mohli zde zvládnout problémy, tak na to musíme mít sílu, síla je pro nás prioritní, pokud ji nemáme, tak se z nás stávají ubožáci. Většina lidí na světě nemá sílu a tak je jejich život ubohý, silné je to co je zdravé a nemoc znamená nemohoucnost, nemoc nepostihuje jenom tělo, nemocná může být i psychika, tak jako je nemocný člověk tak může být nemocná i organizace nebo národ, častým problémem je to, že je zde mnoho nemocí, které nelze léčit, nebo se to nevyplatí je léčit, taky se často stává to, že se nemoc vyléčí povrchně a tak se nám nemoc zase vrátí. 

Jádrem problému zde jsou chyby v nás a okolo nás, podívejme se třeba na bezohledné jedince, díky kterým má mnoho lidí problémy, jde zde o psychicky nemocné jedince a společnost je proti těmto jedincům bezbranná, následkem je zde blbá nálada. Je snadné si říci, takový je život, nemá smysl se snažit řešit to, co nemůžeme vyřešit, ubožáci zde byli, a jistě zde i budou. 

Kdo zde má tu moc dělat zázraky, protože je v centu tohoto systému, někdo věří na Boha, a jiný věří na prezidenta, lakomci věří na bohatství, atd. jenže vše je jinak, tento svět ovládají prioritní pravidla, takovým prioritním pravidlem je; dualita, logika, genetika, fyzika, atd. pravidla lze rozdělit podle toho, jak dlouho globálně platí, pravidlo které platí krátce jenom pro málo lidí je ubohé pravidlo. Elita neustále vymýšlí nová pravidla a stará pravidla ruší, taky vymýšlí i výjimky z pravidel, problémem pravidel co vymyslí mocná a bohatá elita, je jejich nedomyšlenost, práce kvapná je špatná.

Ano, zájem celku musí být nad zájmem jedince

P1060009

Když vláda amatérsky chybuje, tak na tom zle ekonomicky pracující lid je, lidi dělají chyby a tím dochází k velikým ekonomickým škodám, je třeba restartovat konzumní civilizaci, aby se zabránilo tomu, že lidi dělají chyby, základem zde bude globální měsíční GVKB kontrola všech lidí a podprůměrní jedinci se budou ekologicky eliminovat, abychom s nimi neměli problémy. K čemu je nám moderní věda a technika, když zde jsou zaostalí ubožáci, co jí neumí optimálně využívat. Zaměstnavatelé potřebují kvalitní zaměstnance a tak je dostanou, podívejme se do přírody zde vše, co je podprůměrné, to se stává snadnou potravou pro svoje okolí. 

Statistika je jasná a říká, že na nepřizpůsobivé občany společnost mnoho doplácí, nemá smysl stavět pro nepřizpůsobivé občany nové ubytovny, smysl má nepřizpůsobivé občany ekologicky eliminovat dobrota je přeci žebrota a ekonomika je pro nás prioritní. Proč bychom nemohli dítě po narození utopit, když víme, že rodiče jsou ubožáci a jejich dítě bude proto ubohé, v konzumní společnosti je vše o ekonomice, zájem celku musí být nad zájmem jedince, kdo nebude pracovat a platit veliké daně ten bude ekologicky eliminován.